Zimní slunovrat

21. prosince 2011 v 17:37 |  Jen tak si pís(k)nout
V létě se mi do rukou dostala magická kniha Lexikon lektvarů paní Daneové od Katherine Howeové a zanechala ve mně hluboký dojem umocněný mistrnými popisy. S hlavní hrdinkou Connie jsem prožívala neuvěřitelný příběh.



Tam poprvé jsem zaregistrovala zmínku o slunovratu. A právě dnes nastal zimní slunovrat a mě nedalo, abych neprozkoumala internet a nenalezla více informací o tomto zajímavém dni.

Zimní slunovrat znamená, že nastává nejdelší noc, pak už se dny začínají znovu natahovat. U letní slunovratu je to naopak: je nejdelší den a den se začíná zkracovat.
Zimní slunovrat je důvodem k radosti. Možná si říkáte proč? Vždyť slavíme Vánoce! Ale Vánoce vznikly z oslav slunovratu, kdy se slavilo zrození Slunce. Slavili ho už staří Řekové, Římané, ale je znám i z oblasti Asie a Ameriky. A také Slované znali tento svátek, uctívali tyto bohy: Svaroga - "boha nebeského světla, přemožitele tmy a chaosu", Dažboga - "boha Slunce" a Svarožice - "boha ohně".


Překvapilo mě, že určité typické prvky, které si spojujeme s Vánocemi, pocházejí původně z oslav slunovratu.
Také o Vánocích zapalujete svíčky? Element ohně byl nejdůležitějším prvkem, který oslavy zimního slunovratu provázel. Měl nejen funkci symbolickou, ale zejména ochrannou. Zapaloval se při západu Slunce (do sebe vstřebal poslední zbytek Dažbogovy síly) a musel hořet celou noc. Nebyl to žádný malý ohýnek, rozdělávala se pořádná "vatra", u které se sešla celá vesnice. To bylo později trnem v oku církvi - takže se ohně zmenšovaly a "přenášely" pod střechu - odtud zvyk zapalování svíček.


Po zapálení svátečního ohně začala večeře. Během slavnostního přípitku k ní byly pozvány i duše zemřelých předků. Na stůl bylo sneseno co nejvíce postních (nemasitých) jídel - lišila se podle krajových zvyklostí. Nesměla ale chybět jablka (symbolizující zdraví), ořechy (symbol hojnosti) a česnek (s ochrannými účinky). Hlavní roli mělo pečivo - podávalo se hned po přípitku a rozděloval ho hospodář. Nejčastěji se jednalo o chléb, později ho nahradila vánočka (calta, húska) nebo speciální kulatá oplatka či koláč - ve tvaru slunečního disku. Bývaly zdobené svastikou nebo křížem v kruhu. Pečivo se dělilo na tolik částí, kolik bylo členů domácnosti (včetně předků).


Nejdelší noc v roce ale měla i svou další stránku - byla kouzelná. Země se otvírala a vydávala své poklady, skály pukaly, kapradí rozkvétalo, pod sněhem kvetly louky a stromy plodily ovoce, divoká zvířata se budila ze zimního spánku a ta domácí mluvila lidskou řečí. Ze studny jste si mohli nabrat medovinu nebo víno, koryty řek proudilo zlato a stříbro.
A aby těch zázraků nebylo málo - člověk mohl nahlédnout do budoucnosti. Takže se věštilo - a to jak při večeři samotné, tak po ní. Louskaly se ořechy (zdravé jádro znamenalo zdraví a hojnost, poškozené nebo vysušené nemoc, bídu či dokonce smrt), krájelo se jablko apod. Svobodné dívky mohly ve studni uvidět obraz svého budoucího ženicha.


První sluneční paprsky následujícího dne a kokrhání kohouta oznamovalo znovuzrození Dažboga (či Božice). K obědu se peklo starobylé posvátné zvíře - prase. Odtud pravděpodobně pochází rčení o nutnosti se na Štědrý den postít, aby pak uviděl "zlaté prasátko". "Kulaté" prasátko navíc symbolizuje zářivé slunce - Dažboga - který opět šplhá na oblohu.

 


Komentáře

1 Alis Alis | Web | 21. prosince 2011 v 18:41 | Reagovat

Tak to je moc zajímavý článek :-) Jsem tu dneska poprvé a určitě ne naposledy ;-)  :-)

2 Šavrda Šavrda | Web | 21. prosince 2011 v 19:08 | Reagovat

Mio, tak toto se mi naprosto líbí. Miluji všechno, co se týká minulosti. Moc mě zajímá jak kdysi slavili Vánoce a zase o něco více, díky tobě, toho vím. ;-) Krása. :-)

3 Mia =) Mia =) | Web | 22. prosince 2011 v 7:16 | Reagovat

Díky za milá slova, holky. :-)  :-)  :-)
Alis, s dovolením si tě přidávám. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama