MHD

11. března 2012 v 11:24 |  Téma týdne
Nebojte, nebudu psát o trolejbusích, tramvajích či autobusech. Nebudu psát ani o mých cestách těmito dopravními prostředky. Možná někdy příště...
Dnes budu psát o "mých horkých drahokamech", což si představuju pod zkratkou MHD. Slovíčko "mé" je snad jasné, "horké" proto, že je mám teprve krátce, a "drahokamy", protože z nich mám obrovitánskou radost. ☼


Číslo jedna zaujímá můj nový automat na kávu. Můj starý kafíčkomat nebyl sice až tak starý, ale trpěl dosti podivnými náladami a k uvaření kávy jsem ho musela nejednou přemlouvat, pak i prosit a dokonce mu i vyhrožovat. Měla jsem ho moc ráda, ale to bohužel nestačilo k tomu, aby u nás byl napořád. Sem tam musel navštívit opravnu a to jsem pak trpěla. Musím říct, že jsem trpěla i v jeho přítomnosti. Pokud jsem po něm chtěla kávu jen já, dal si říct, ale pokud po něm chtěla kávovinový nápoj i naše návštěva, pak vyžadoval mou přítomnost a to jsem si připadala, že více práce dělám já než on. Dolít vodu, nandat kávu, upěchovat kávu, nasadit páku, zmáčknout tlačítko, vyčistit páku od sedliny, nasypat kávu, upěchovat kávu, nasadit páku, zmáčknout tlačítko... A to několikrát za sebou. Kolikrát jsem si říkala, že je snažší nalít vodu do konvice a zalít rozpustnou směs v hrnku. Ale to už je vše minulost. Poslední závadu už kafíčkomat nerozchodil, a tak mi ho odebrali.
Truchlila jsem, ale ne dlouho. Od pátku nastoupil pomocník nový, kterého jsem dostala k MDŽ, k narozeninám, k výročí svatby, k výročí první schůzky, k svátku, k Vánocům a k dalším svátkům, které přibudou příští a ještě přespříští rok. Tento kávomat je plně automatický, tím pádem jen doliju vodu, zmáčknu cuplík a káva je za chviličku hotová.
A protože jsem nechtěla, aby si u nás zvykal sám, koupila jsem mu kamaráda v podobě porcelánového hrníčku tak malého, že jsem kafíčkomat musela přejmenovat na presíčkovač , což se sem tam splete za prsíčkovač.



K mému novému hrnečku se váže docela zajímavý příběh. Koupila jsem ho včera na bleším trhu ještě s pidimisečkou a pidilžičkou. Talířek k němu neměli, což mě maličko mrzelo. Doma jsem prohledávala skříňky, zda k němu nenajdu nějaký vhodný podšálek.
A pak přišla návštěva v podobě manželovi maminky, která se ze zaujetím podívala na hrneček a pak na mě, načež mi donesla další čtyři kousky ze stejné sady, které doma měla v sekretáři. A mezi nimi byl i talířek. Kousky z blešáku jsou malinko bledší, ale to mi vůbec nevadí. Vespod hrníčku je namalovaná sedmikráska a až doma jsem si všimla, že maličké oválky na obvodu hrníčku prosvítají. Prostě nádhera! ♥




Mým dalším horkým drahokamem je přívěšek, který jsem si taktéž koupila včera na bleším trhu. Jestlipak poznáte, co to je?


Správně, jsou to hodinky. I když mě to spíš připomíná obraceč z Harryho Pottera. I já se teď můžu vrátit do minulosti a krom toho sledovat i čas přítomnosti.



MM.=)
 


Komentáře

1 Jarmila Jarmila | Web | 11. března 2012 v 12:20 | Reagovat

Mio, ty máš nové přímo skvosty. :-) Kafíčkovač nedovedu tak ocenit, protože mám raději čaj. Ale u hodinek jsem bledla závistí. :-D  ;-) Hrnečky jsou také moje vášeň.

2 Šavrda Šavrda | Web | 11. března 2012 v 12:22 | Reagovat

Miuš! Ani se nedivím, že to jsou tvé MHD!!!! Taková nádhera! Presíčkovač je překrásný! Úplně luxusní! Pidi hrníček i s pidi lžičkou jsi si koupila náramný a jak je svět malý, že jo? Že máš další do sady, neb je měla tvá tchýně. A je od ní moc pěkné, že ti sadu dala. :-) Protože je krásná. :-) Opravdu prosvítá a je to hodně zajímavé. :-)

Ale co mě naprosto, ale naprosto dostalo, jsou hodinky! Cibuláky já miluji. Kdysi mi je slíbila babička, že je dostanu po svém dědečkovi, kterého jsem nikdy nepoznala, ale babičku jsem velice milovala, tak mi o něm vyprávěla. A já vždy při vyprávění držela ty cibulky a uvnitř koukala na dědečkovu fotku. A představ si, že pořád šly, neb se o ně babička s láskou starala. Jenže, když odešla i babička, hodinky si zabavil strýc, nejstarší bratr mé maminky. S tím, že já na ně nemám žádný nárok. :-( No co, je to pryč, ale cibule já miluji! A máš naprostou pravdu, že vypadají jako obraceč času z HP. ;-)
Gratuluji ti k takovýmto překrásným pokladům. :-)

3 Miška Mia =) Miška Mia =) | Web | 11. března 2012 v 13:47 | Reagovat

[1]: Já jsem taky čajíková, ale kávu z presíčkovače si nechám ujít jen málokdy.

[2]: Mám podobnou zkušenost, Šárko. Já měla dostat po babičce těžítko, ale zabavila ho sestřenka, "zdědila" toho strašně málo...

4 Květa Květa | Web | 11. března 2012 v 15:02 | Reagovat

Na takovou krásu musí člověk přímo narazit. To jsi tedy měla ohromné štěstí a je ti co závidět.
Kafíčkomat je super, taky by se mi sešel.... :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama